Na letošní Klubovou výstavu, která se koná v náhradním termínu 6. června 2020 ve Vigvam resortu v Němčicích u Kolína, je přihlášeno 44 svatobernar­dských psů (23 krátkosrstých a 21 dlouhosrstých). Přestože jsme byli v posledních letech zvyklí na mnohem větší počet přihlášených bernardýnů, tak v této době považujeme 44 psů a fen za maximum možného a jsme rádi, že můžeme výstavu vůbec pořádat. Vzhledem k situaci s COVID-19 jsme nejen museli přesunout termín výstavy, ale přišli jsme také o možnost účasti zahraničních vystavovatelů. Po čtrnácti letech se naše Klubová výstava uskuteční bez mezinárodní účasti a to čistě v režii českých vystavovatelů respektive majitelů. Obě variety jsou zastoupeny téměř shodným počtem. Celkově velmi silně převažují feny nad psy. V největším zastoupení jsou krátkosrsté feny a nejobsazenější třídou je třída otevřená také u krátkosrstých fen. Těšíme se na Vás v sobotu na výstavě a pevně věříme, že si akci všichni dobře užijeme.

Aktualizováno 2.6.2020: Přehled obsazení kruhu

Vážení chovatelé, výbor klubu se rozhodl uspořádat Klubovou výstavu a s ní spojenou bonitaci v náhradním termínu a na novém místě a to 6. června 2020 v Němčicích u Kolína. Vzhledem k současným opatřením není možné, aby přiletěla posuzovat původně avizovaná rozhodčí ze Švýcarska. Klubovou výstavu bude posuzovat domácí rozhodčí paní Lenka Fairaislová.

Všichni, kteří se již přihlásili na výstavu plánovanou v původním termínu mají možnost písemnou formou (e-mailem) stornovat přihlášku do 23.5.2020. V ta­kovém případě budou vráceny výstavní poplatky v plné výši.

Zároveň jsme dali možnost přihlásit psy a feny ještě dalším majitelům a to do data prodloužené druhé uzávěrky do 23.5.2020.

Psi, kteří byli přihlášeni již na původní termín výstavy a jejich zařazení do třídy dle původní přihlášky neodpovídá věku, budou automaticky přeřazeni do třídy, která bude odpovídat jejich věku v novém termínu výstavy t.j. 6.6.2020.

Případné dotazy směřujte na tel.: 736 764 119 nebo e-mail: color.studio@seznam.cz.

Po výstavě proběhne bonitace. I na bonitaci se lze ještě přihlásit nebo přihlášku stornovat. Upozorňujeme, že poplatek za bonitaci a DNA profil je nutné zaplatit předem bankovním převodem. Na akci nebude možné platit v hotovosti. Více informací >>>

Všichni pevně věříme, že se nám podaří výstavu a bonitaci v tento náhradní termín uspořádat. Těšíme se na Vás.

Více o Klubové výstavě (propozice, přihlášky, informace)

Vzhledem k uvolnění mimořádných opatření Vládou ČR se výbor KCHSBP ČR z.s. rozhodl pokusit uspořádat Klubovou výstavu a s ní spojenou bonitaci, která se z důvodu COVID-19 nemohla uskutečnit v březnu. Výstavu a bonitaci plánujeme uspořádat v náhradním termínu v první polovině června 2020. Podrobné informace přineseme v průběhu příštího týdne. Držme si všichni palce, aby se situace ubírala tím správným směrem a my se mohli sejít s našimi bernardýny na společné akci.

Plundra Milan
předseda KCHSBP ČR z.s.

Náš klub v letošním roce slaví 75 let od jeho založení. Oslavy jsme měli zahájit na Klubové výstavě. K tomu bohužel nedošlo. K příležitosti 75. výročí zveřejňujeme zatím alespoň touto cestou článek převzatý ze Zpravodaje ZSKO chovatelů svatobernardských psů 1972/3 psaný rukou Jaroslava Odvárky, který pravidelně každých pět let publikujeme v klubovém Zpravodaji. Je dobré vědět jak nelehké začátky chovu bernardýnů u nás byly.

Na členské schůzi u příležitosti chovného svodu u “Jezírka” vida takové nadšení a obětavost členstva jsem slíbil, že napíši něco o počátku chovu svatobernardských psů u nás. Poněvadž slovo dělá muže a já tím mužem chci ještě být, ještě v čerstvé paměti svůj slib plním. Snad přijde vhod členům klubu. Je to kus historie a jsem vlastně takovým posledním mohykánem, který tyto počátky od zrodu zná.

Na jedné schůzi kynologické rady českomoravského kynologického klubu, jejímž jsem byl členem, byla v roce 1941 na přetřesu otázka zániku bohatýrského plemene svatobernardských psů. Byly to trosky dřívějších chovů. Dožíval chov “Universal” p. Lanka v Brně, nebylo fen a nebylo také krmě pro tak velké psy. Na nějaký import nebylo pomyšlení. Ani v Německu nebylo chovného materiálu – vždyť od r. 1932, kdy se Hitler ujmul moci, plemena psů jež přímo nesloužila armádě a přípravě k válce, stagnovala. Na našich výstavách sem tam se ukázal jedinec, ale o chovu nebylo možno vůbec mluvit. Po delší debatě v kynologické radě jsem vzal na sebe úkol, ujmout se regenerace tohoto plemene. Při svých služebních cestách jsem se doptával, všímal, zda některé zbytky dřívějších předválečných chovů zůstaly. A tak v Ohnišťanech u řezníka Mejdra jsem objevil fenu, která měla známky svatobernardského psa. Fenu jsem posoudil a ocenil známkou dobrou, podrobně popsal a dal zapsat do plemenné knihy. Štěstí mi přálo při revizi prováděné v pivovaře v Chlumci n. Cidlinou u p. Tůmy jsem uviděl z okna v ohradě psa, tento byl již blíže typu. Opět krátký pohovor, (samo sebou, že vše dopadlo dobře), psa jsem taktéž popsal, známka velmi dobrá, návrh zápisu do plemenné knihy.

S napětím jsem očekával, kdy p. Mejdr sdělí o hárání feny. Stalo se. Došlo k psí svatbě a z vrhu byla zdravá štěňata. Jednu fenku jsem z vrhu vybral pro chovatele, druhou jsem umístil u majitele samoty p. Františka Bárty, jehož švagr byl jateckým, což znamenalo zajištění dostatečné krmě.

Byl to první vrh ch. stanice z “Ohnišťan”, jež stále existuje. Na výstavě psů po Heydrichiádě v Praze na zimním stadionu mi přivedl Dr. Ladislav Brejník svatobernardského psa s téměř plným průkazem původu. Pes byl vyspělý, na tehdejší dobu si plně zasloužil známku výbornou. Tento pes se stal druhým ženichem feny z ch. stanice z “Ohnišťan”. Taktéž se vydařil a byl dán základ chovu tohoto plemene.

Nu a poněvadž někdy štěstí bývá podivné, na výstavě v Kutné Hoře r. 1946 se ocitl u mne v kruhu pes, sice v prachšpatné kondici, předveden tak, jak byl vzat od boudy, ale s nádhernou a vysoce typickou hlavou, mohutné kostry. Předváděl jej p. Kaiser z Karlova u Kutné Hory. Ptám se po průkazu původu. Jaké překvapení pro mne! Pes se jmenoval Othelo v. Sonnenberg, vedl nejlepší krev švýcarskou, holandskou a německou. U tohoto majitele byl pes pro chov ztracen, ihned jsem se dotazoval, zda by jej prodal. Nevěděl jsem, jakou cenu pes má. Přisvědčil, což znamenalo pro mne ihned po příjezdu domů uvědomit oba chovatele Mejdra a Bártu, aby jeli koupit tohoto psa. Bárta svého soka předběhl, psa koupil, přivezl domů, dal do kondice. Teprve bylo vidět, co je to za klenot. Založil slávu ch. stanice “Z Mlejniště”. Na výstavách byl středem pozornosti.

Použil jsem jej v úzké příbuzenské plemenitbě, úzce v krevně a u žádného jeho potomka, i když byl připuštěn k dceři, vnučce, neprojevily se nejmenší známky degenerace. U všech plný chrup, těsný nůžkový, nádherné, přesně modelované hlavy, sytá barva a životnost.

Aby výčet byl úplný, na výstavě v Karlových Varech r. 1946 předvedla mi paní Čapková ze Souše psa bez prokázaného původu. Byl to poměrně nižší pes s velmi dobrou hlavou, překvapivě sytou červenou barvou, dobré stavby těla. I tohoto psa jsme zapsali do plemenné knihy. A tak se objevil na scéně chovatelů svatobernardských psů dnešní poradce chovu pan Čapka. Od Bárty koupil dvě feny, pak ještě psa a nakonec Othela. O jeho kvalitě svědčí to, že ještě ve stáří 9 let získal titul! ČSL. Šampion”. Z dříve jmenovaných chovatelských stanic řada jedinců získala nejvyšší tituly a vyznamenání i od rozhodčích z ciziny. Pan Čapka potom získal další chovný materiál z Německa a tím vlastně bylo o stabilizaci chovu postaráno.

Jen tak mimochodem vzpomínám na Krajskou výstavu v Hořicích, kde jsem byl ředitelem výstavy. Přišli ke mně přátelé kynologové: “Jarko, máš tady ze Švýcar svatobernardské psy, takové krásné hlavy, budeš překvapen.” Usmál jsem se a odvětil: “To je výsledek regeneračního procesu, který jsme u tohoto plemene provedli.” Rychle jsem se sháněl po chrupu, nechyběly premoláry, byl jsem překvapen.

Tak zdárně skončily práce regeneračního procesu a pro mně, jenž byl vlastně takovým kmotrem, pocit vnitřního uspokojení.

U každého vrhu jsem byl, prováděl výběr z početných vrhů, radoval se ze stále lepších odchovů.

Mám dojem, že jsem splnil dluh k chovu svatobernardských psů, pro historii klubu zaznamenal tři mušketýry chovu plemene, Mejdra, Bártu a Čapku. Z nadšení účastníků schůze jsem poznal, že plemeno je v dobrých rukou, půjde kupředu, aby naše odchovy mohly konkurovat i při stálém vzestupu kynologie na mezinárodním fóru.

Nehněvejte se mému rozepsání, je nutné znát základ chovu u nás a připomenout, za jakých těžkých podmínek se začínalo.

Viděl jsem mezi účastníky řadu mladých tváří, známka, že chov půjde dál. Píši právě pro ně, aby věděli, komu mají děkovat za to, jaký chovný materiál dnes mají.

Neškodilo by, kdyby se chopil pera dnešní poradce chovu přítel Čapka a jako starý matador pověděl něco o importech, jež získal on a posloužil chovu plemene.

Budou-li všichni chovatelé s takovým zanícením vést dále chov tak, jak se snažili ti, jež jsem v úvodu jmenoval, bude plemeno svatobernardských psů mít o budoucnost u nás postaráno.

Jaroslav Odvárko

Vážení, s velikou lítostí oznamujeme, že na základě aktuálního nařízení vlády a situace kolem COVID-19 je Klubová výstava a s ní spojená bonitace, která se měla konat 21.3.2020 v Mladé Boleslavi, ZRUŠENA. Pokud tomu bude situace přát, jsme připraveni Klubovou výstavu a bonitaci uspořádat v náhradní termín. Výbor klubu se rozhodl, že i přes už vynaložené náklady budou vystavovatelům vráceny poplatky v plné výši nebo v případě souhlasu plátce použity na akci v náhradním termínu. Děkujeme za pochopení.

Výbor KCHSBP ČR z.s.